Třebíč působí dojmem města, kde se čas zastavil, podobně jako v České Lípě. Ale na rozdíl od ní v Třebíči mají místní kam jít na pivo – a připomenout si, že i v tichu se dá žít.
Do zdejší Kozlovny je sice trochu obtížnější najít vstup a nenechte se zmást předsálím „kulturáku“. Uvnitř vás čeká krásný výčep a ještě lepší odměna.
Karlův sklep je trochu zašitý a mapy vás mohou na první dobrou směrovat k Sedlerům k nimž je vstup přímo z Karlova náměstí. Když si však dáte trochu víc práce s hledáním, rozhodně neprohloupíte.
V Rychnově na náměstí dostanete, v sic nachlazeném, leč myčce umytém skle, podprůměrnou „Plzínku“, která chutná jak odstátý lahváč. Hotel Havel je sice tříhvězdičkový, ale tamní kvalita a péče o pivo nedosahuje bohužel ani z daleka hotelového standardu.
Ať již vyrazíte do Valašského muzea v přírodě nebo sejdete do Rožnova z Radhoště, zastavte se na periferii v útulné pivnici Harcovna, kde výčepní 🍺 doslova hýčká.
Tady se nemusíte bát a žádná past na turisty vás nečeká, neboť pod Karlštejnem se o pivo starají s láskou sobě vlastní.
Kyselý nepitelný nápoj do kelímku za prakticky 50 Kč nechcete pít. Takhle otřesnou Plzeň jsem nikde nedostal ani za dob korona krize.
