Třebíč působí dojmem města, kde se čas zastavil, podobně jako v České Lípě. Ale na rozdíl od ní v Třebíči mají místní kam jít na pivo – a připomenout si, že i v tichu se dá žít.
Do zdejší Kozlovny je sice trochu obtížnější najít vstup a nenechte se zmást předsálím „kulturáku“. Uvnitř vás čeká krásný výčep a ještě lepší odměna.
I v dalekém Gdaňsku, kam tankový Pilsner putuje až 48 hodin, dostanete perfektně ošetřené pivo. Zdejší tapsteři zvládají i těžkou disciplínu v podobě poctivého šnyta. Cena sice připomíná pražské letiště, ale kvalita – ta je na úplně jiné úrovni.
Zavěšené tanky v interiéru dávají jasně najevo inspiraci pražskou Mincovnou či Tiskárnou, a celek skvěle zapadá do industriálního prostředí na břehu Motławy. S výhledem na ikonický starý jeřáb (Stary Żuraw – Gdaňsk), největší dominantu Gdaňsku, má tahle tankovna atmosféru, jakou by jí mohla závidět leckterá česká.
Jedinou kaňkou zůstává lehce chaotická obsluha – přeci jen jste na turistické náplavce. Nicméně když před sebou máte skvěle načepovanou plzničku a zpoza okna máte výhled na historickou část města, dá se to s klidem odpustit.
Jak se na webových prezentují, tak taky dělají. Pokud citací „jsme podnikem s nápadem“ myslí, že na Žižkově není potřeba míti čisté sklo, a že lidem na trojce stačí trojka, pak bude vše v pořádku.
Karlův sklep je trochu zašitý a mapy vás mohou na první dobrou směrovat k Sedlerům k nimž je vstup přímo z Karlova náměstí. Když si však dáte trochu víc práce s hledáním, rozhodně neprohloupíte.
V Rychnově na náměstí dostanete, v sic nachlazeném, leč myčce umytém skle, podprůměrnou „Plzínku“, která chutná jak odstátý lahváč. Hotel Havel je sice tříhvězdičkový, ale tamní kvalita a péče o pivo nedosahuje bohužel ani z daleka hotelového standardu.
Ať již vyrazíte do Valašského muzea v přírodě nebo sejdete do Rožnova z Radhoště, zastavte se na periferii v útulné pivnici Harcovna, kde výčepní 🍺 doslova hýčká.
